Stejná stavba, jiný svět: proč fotím projekty dvakrát ročně

Byl to projekt, který mě přiměl přemýšlet jinak. Vila v Beskydech od WMA Architects – stavba, která stojí na hranici urbanizovaného území v CHKO, na místě kde původně stála typická beskydská dřevěnice z konce 18. století. Fotili jsme v zimě. Krajina byla jednolitá, tichá, zasněžená. A budova do ní skoro splynula – skoro nebyla vidět. Byl to silný obraz. Ale já věděl, že to není celý příběh.

Navrhl jsem na focení v létě. Architekt šel do toho hned, bez váhání. A o rok později jsme se vrátili.

Dvě fotografie, dvě reality, jedna stavba

Když se podíváte na zimní a letní fotky Beskyd vedle sebe, nevidíte jen změnu přírody. Vidíte dvě různé atmosféry, dva různé pocity a přitom tu stejnou stavbu. V zimě se vila stává součástí krajiny, mizí do ní, dýchá s ní. V létě naopak vynikne jinak. Zelená ji orámuje, ukáže její proporce, její vztah k místu.

Nejde o to, která verze je hezčí. Obě ukazují reality architektry, jen v jiný čas. A právě v tom je celá podstata.

Architekti přemýšlí o tom, jak jejich projekt vypadá v průběhu celého roku – jak pracuje se světlem, jak reaguje na okolí, jak se mění s přírodou kolem něj. Jenže málokdo tuto proměnu takhle dokumentuje. Jedna návštěva, jedna sada fotek, jeden pohled. A přitom to dílo žije dál, mění se, funguje ve všech podmínkách.

Plánování je podstatné

Kdybych měl dát jeden praktický tip každému, kdo o tomto přístupu uvažuje: fotografujte ze stejných míst v obou ročních obdobích. Zní to jednoduše, ale vyžaduje to záměr a přípravu dopředu.

Srovnávací dvojice fotografií: stejný záběr, jiná roční doba. Jsou totiž něco, čemu se těžko odolá. Okamžitě ukážou to, o čem mluvím.

Nemusí to být nutně zima a léto. V našich podmínkách je spolehlivý sníh spíš loterie. Ale pozdní podzim, kdy stromy ještě drží barvu nebo jsou úplně holé, a pak plné léto – to funguje skvěle. Jde o kontrast, o atmosféru, o to ukázat stavbu v jiném světle, doslova i přeneseně.

Proč je to dobré pro architekta

Silný vizuální materiál se dnes neztratí. Architekt, který může ukázat svůj projekt ve dvou různých ročních obdobích, má v ruce něco, co ostatní nemají a to se počítá jak při oslovování nových klientů, tak při komunikaci s médii.

Jsem přesvědčen, že takový materiál má výrazně vyšší šanci na publikování v architektonických časopisech a online médiích. Je unikátní. Vypráví příběh. A příběhy se šíří.

Ano, znamená to až dvojnásobné náklady. Dvě návštěvy, dvakrát cesta, dvakrát čas, dvakrat připravit klienta. Ale výsledek není dvojnásobný – je násobně silnější. Jde o prestiž, o hloubku prezentace, o to ukázat vlastní práci tak, jak si zaslouží.

Co dál?

Beskydy byl zatím jediný projekt, který jsem takhle fotil v obou ročních obdobích. Ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc jsem přesvědčen, že to dává smysl pro každou stavbu, která má silný vztah ke svému okolí a krajině.

Pokud jste architekt a máte projekt, u kterého tušíte, že by to mohlo fungovat, rád si o tom popovídám. Bez závazků, jen můj pohled fotografa, který věří, že dobrá architektura si zaslouží být ukázána ve všech svých podobách.

Fotograf architektury Jiří Bednář