Létání nad Vltavou: od Tančícího domu po Vyšehrad
Když klient potřebuje letecké podklady z jedné z nejregulovanějších částí Prahy, otázkou není jen obrazová kvalita. Klíčové je převzít legislativní, bezpečnostní a organizační zátěž a předat přesné záběry.
Zadání
Klient si mě najalo na pořízení reálných leteckých podkladů. Mou rolí bylo dodat kompozičně a pozičně přesné záběry, se kterými se následně prezentuje.
Lokalita
Létalo se nad Vltavou a v jejím okolí, v pásu od Tančícího domu až k Vyšehradu. Na malém prostoru se tu potkává ochranné pásmo heliportu, železniční most přes řeku a lokality, kde je pohyb dronu přes den kvůli množství lidí prakticky vyloučený.
Proč je let v centru Prahy náročný
Pravidla pro lety v této oblasti jsou přísnější a komplikovanější než v mnoha prostorech kolem letišť, protože se zde prolíná několik různých omezení. Bez jejich pečlivého zmapování a odsouhlasení s příslušnými správci by let nebyl legální ani bezpečný.
Příprava a povolení
Prvním krokem bylo určit, co je v oblasti možné bez individuálního povolení a k čemu už je potřeba souhlas, a to napříč kategoriemi dronů C0, C1 a C2. Základním pracovním podkladem byl portál dronemap.gov.cz, který zobrazuje geografické zóny a podmínky provozu.
Nejprve jsem oslovil správce heliportu, Ministerstvo zdravotnictví, předložil plán letu a získal souhlas za přesně stanovených podmínek. Následovalo povolení od Správy železnic kvůli přiblížení k vyšehradskému železničnímu mostu.
Podmínky letu
Let byl možný jen za stálé koordinace se správcem heliportu, v předem schválené výšce a s průběžným sledováním ADS-B radaru. Při příletu vrtulníku by musel dron bez prodlení přistát.
Současně jsem měl tři spottery na Vyšehradu, u Barrandovského mostu a v ulici Tomanova. Přes vysílačky kontrolovali vzdušný prostor a v reálném čase potvrzovali, zda lze v letu pokračovat.
Časování
Některé prostory, například Jiráskovo náměstí, jsou přes den plné lidí. Létat se proto muselo kolem čtvrté hodiny ráno, kdy je místo téměř bez chodců, aut a městské hromadné dopravy. Totéž platilo pro Vyšehrad.
Odpolední lety nepřicházely v úvahu. Denní, rozbřeskové i noční záběry proto vznikaly v přesně naplánovaných časových oknech podle toho, co každá lokalita dovolovala.
Tým
Celkem nás bylo šest. Já jsem pracoval na klíčové a nejnáročnější lokalitě na Vyšehradě, kde jsem pořizoval noční, rozbřeskové i denní záběry. Tři spotteři zajišťovali bezpečnostní dohled a dvoučlenný tým měl na starosti méně exponovanou lokalitu pod úrovní heliportu, kde už stálá koordinace nebyla potřeba.
Technika
Většinu záběrů jsem pořídil dronem DJI Mavic 4 Pro v kategorii C2 kvůli jeho obrazové kvalitě a nabídce objektivů. Menší dron kategorie C0 jsem nasadil pouze tam, kde nebylo možné C2 použít, konkrétně pro jeden denní záběr u Jiráskova náměstí.
V ostrém provozu
Vlaky přes vyšehradský most jezdily často, takže jsem s dronem opakovaně ustupoval do bezpečné vzdálenosti a čekal na volný záběr. Žádný vrtulník se během natáčení nehlásil, celý bezpečnostní aparát ale zůstal po celou dobu připravený okamžitě zasáhnout.
Výsledek
Hotové podklady splnily účel. Zakázka ukázala, že u leteckých prací v centru Prahy není samotné pilotování tou nejtěžší částí. Rozhodující je schopnost připravit povolení, koordinovat bezpečnostní tým a převzít odpovědnost za celý proces.
Poděkování
Také bych rád poděkoval celému svému týmu, který musel se mnou vstávat ve 3 ráno a koukat několik hodin na nebe. Zadavateli, který ve mne měl celou dobu důvěru. Také děkuji za povolení a koordinaci HEMS koordinátorovi, konzultaci s ŘLP a ÚCL, a řediteli odboru bezpečnosti a krizového řízení Správy železnic.
Fotograf a pilot dronu Jiří Bednář