O mně

O mně

Jsem fotograf, který stojí vědomě mezi dokumentací a autorskou interpretací a právě v tomto napětí vznikají snímky, které mě zajímají. Přistupuju ke každému místu jako interpret: hledám, co prostor skutečně nabízí, a hledám způsob, jak to vyjádřit s přesností i s vlastním pohledem.

Jak pracuju

Každý projekt procházím společně s klientem, hledám pohledy intuitivně a nechám architekturu, aby mluvila za sebe, s klientem sdílíme vizi, kombinujeme naše představy, selektujeme společně a výsledná série vzniká jako dialog s klientem, ne jako zakázka.

Tato metodologie není kompromis, je to způsob, jak se ve výsledku objeví jak záměr klienta, tak vizuální jazyk, který dává fotografiím charakter a soudržnost.

Co hledám

V kompozici vědomě pracuju s popředím, středem a pozadím. Každý záběr je konstruovaný z toho co zrovna nabízí. Světlo vnímám jako nástroj: zajímají mě jemné stíny, hloubka prostoru, věrnost barev a struktura materiálů.

Každý snímek nese jednu jasnou myšlenku a série na sebe navazují v uceleném příběhu.

Proč mě baví architektura a prostor

Prostoru se musím přizpůsobit, pohybovat se v něm, hledám úhly a kompozice. Moje síla je v prostorovém myšlení. V tom, jak architektura funguje v kontextu ve vztahu k místu, světlu, měřítku, životu, který se v ní odehrává.

Co u mě nenajdete

Pracuju s barvou, která má výraz a hloubku, s kontrastem, který je vrstvený, a s texturou materiálů, která je ve výsledném snímku čitelná a přítomná. Výsledkem nejsou fotografie, které splní zadání, jsou to fotografie, které mají vlastní jazyk a jsou rozpoznatelné.

Klienti, se kterými mě baví pracovat

Hledám architekty a designéry, výrobce a dodavatele osvětlení, fasádních systémů a prosklených fasád, podlahových a stěřkových řešení, kteří mají jasný rukopis a produkt, vědí, co chtějí vyjádřit, koho oslovit, a přistupují ke spolupráci jako k rovnocennému dialogu. Pokud máte vlastní vizuální jazyk a hledáte fotografa, který ho pochopí a přenese do obrazu, pojďme si promluvit.

„There is a liberation in limitations." — Erik Almas