Case study: Prague Marina Nova
Exteriérová fotografie architektury projektu Prague Marina Nova pro přihlášku do soutěže Realitní projekt roku. Cílem bylo vytvořit deset fotografií, které přenesou základní myšlenku projektu, inspiraci řekou, do obrazu schopného obstát před odbornou porotou.
Zadání
DARAMIS mě v listopadu 2023 oslovil s jasným zadáním: deset exteriérových fotografií pro přihlášku do soutěže Realitní projekt roku a portfolia společnosti Daramis. Celý projekt stojí na jediné myšlence, na inspiraci řekou, a mým úkolem bylo dát té myšlence obraz, který obstojí i před porotou složenou z architektů.
Volná ruka s jasnými hranicemi
Od DARAMIS jsem dostal volnou ruku k zachycení projektu. Rovina ze země měla přitom největší omezení, a právě v tom nacházím volný prostor k tvorbě, protože nejlépe pracuji s jasně danými hranicemi.
Ze země se budova dá zachytit jen z několika míst: přes řeku z protějších doků, z jednoho hlavního pohledu od ulice a z boku směrem k Tamírovu parku. Každé z těch omezení se proměnilo v rozhodnutí, ne v překážku.
Příprava, se kterou můžu jít najisto
Lokace jsem scoutoval přímo na místě v Cadrage a sestavil si z nich shotlist. Polohu slunce a nejvhodnější časy jsem si namapoval v aplikaci The Photo Ephemeris a stíny ověřil v Shadowmapu.
Na každou lokaci jsem pak přišel v přesně danou dobu a s jasnou představou, kam dopadne světlo i stín. Série vede od denního světla až po večer, aby vyniklo i noční nasvícení budovy.
Světlo co tvoří hloubku
Světlo pro mě není o tom, kdy je hezké, ale o tom, kdy dá budově třetí rozměr. Boční a čelně boční světlo vytváří hloubku a dynamiku, zatímco světlo za zády scénu zploští a čelní světlo nechá budovu ve stínu.
Pohled přes Tamírův park na budovu šel jen z jediného místa na ohnisko 19 mm, a jen ve chvíli, kdy slunce přicházelo zleva a nasvítilo park i stavbu. U fasády směrem k řece poloha slunce v daném měsíci nepřála, a tak jsem fotil v modré hodince, kde se vyvažuje ambientní a umělé světlo, a využil poslední obrys světla těsně před západem.
Pohyb ve fotografii a soukromí
Do pohledu na park s budovou jsem zakomponoval pohybující se lidi, ale rozmazané. Tím vzniká pohyb ve fotogrfii který ji oživí, dodá měřítko a zároveň je to čisté řešení soukromí, protože rozmazaná postava nepotřebuje souhlas podle GDPR.
Fotografie a vizualizace
Hlavní uliční pohled vznikl čistě podle mého plánování, bez jakékoli návaznosti na vizualizace projektu. Po letech jsem zjistil, že stejný záběr je i ve vizualizaci architektů, takže jsem se beze slov trefil přímo do jejich vidění stavby.
Dron a kontext
Z dronu jsem zachytil budovu v kontextu, její vztah k řece i k sousednímu projektu Prague Marina Island, a pohled na Tamírův park, který ze země takto nevyzní. I let jsem plánoval na hloubku a dynamiku a tomu přizpůsobil světlo, aby celá série držela jednu logiku ze země i ze vzduchu.
Postprodukce jako autorství
V postprodukci jsem hodně retušoval, protože všechno, co odvádělo pozornost, muselo pryč: zaparkovaná auta, díry v silnici, chybějící plot, poškozená zeleň i drobnosti za okny a na balkonech po prodeji bytů. Samotnou budovu jsem vymaskoval a lehce zesvětlil, okolí naopak ztmavil a nebe barevně sjednotil, takže stavba vystupuje mezi sousedními budovami.
Tohle je pro mě podstata přístupu make rather than take. Scénu nečekám, vytvářím ji.
Hlavní snímek
Jako hlavní jsem zvolil pohled přes řeku při západu slunce. Vzniká v něm čistý vztah negativního a pozitivního prostoru mezi nebem a stavbou, a říká to nejpodstatnější o celém projektu: před budovou není další zástavba, ale otevřený prostor a řeka.
Výsledek a pokračování
Projekt v soutěži Realitní projekt roku získal dvě ocenění, Cenu architektů a Cenu odborné poroty. Pro mě to byl zároveň začátek dlouhodobé spolupráce s DARAMIS, která dnes zahrnuje video, realitní video i fotografii interiérů a architektury.
Na exteriér přímo navazuje lobby a penthouse, kterým se věnují samostatné projektové galerie.
Přejít na celý projekt | Case study Penthouse 5101 | Case study Lobbies | Zpět na case study
Fotograf architektury Jiří Bednář